Šarpej je plemeno, jehož kořeny jsou
pohřbeny hluboko pod nánosem času.
Jeho předkové bezpochyby
pochází z doby dynastie Han (2.stol.n.l.) a za místo jeho vzniku se považuje
okolí městečka Dah-Let v provincii Kwun Tung na pobřeží Čínského moře. Jiné
prameny hledají kolébku tohoto zvláštního plemene v severní Číně nebo Tibetu.
Jak to bylo doopravdy již dnes nikdo nezjistí, ale příbuznost šarpejů se psy,
kteří se před dvěma tisíci let v čínské oblasti vyskytovali, je
nepochybná.
V hrobkách nalezené malby
a sošky (např. pes z čínské hrobky, součást kolekce Anery Brundage v muzeu
asijského umění v San Francisku) znázorňují psy s typickými znaky šarpejů -
hroší tlamou, malýma klopenýma ušima, volnou kůží a modrým jazykem a sliznicemi
tlamy - i když byli tito psi až 3x těžší než dnešní šarpejové (60-70 kg) a
znatelně větší.
Šarpejové nebyli psi
paláců, jejich domovem je čínský venkov. Proto byl jejich život těžký a mnoho
nechybělo k tomu, aby úplně zanikli.
Čínští venkované užívali
šarpeje ke hlídání stád a svých obydlí a je pravděpodobné, že je i pojídali.
Dali jim také jejich jméno - shar-pei znamená v čínštině "písková srst" - ne
smad pro žlutou barvu, která je pro plemeno typická, ale pro zvláštní charakter
srsti, která má být krátká a tvrdá, že na pohmat připomíná smirkový (pískový)
papír.
Volná kůže, hluboko
posazené oči a malé, těžko zranitelné uši, to byly vlastnosti, které přímo
předurčovaly šarpeje stát se také výborným pomocníkem při lovu velké zvěře a
později i typickým plemenem pro psí zápasy. Tak, jak se snadno šarpejové naučili
lovit medvědy a jeleny, tak "lovili" i jiné psy - dodnes jim nedělá potíže, když
je jiný pes chytí, otočit se bleskurychle ve volné kůži a zakousnout se mu tam,
kde to nejméně čeká.
Katastrofou byl pro
všechny psy v Číně a tedy i pro šarpeje, nástup komunismu k moci.
Psi, jako největší
potravní konkurenti obrovského čínského národa, museli první ze společnosti
zmizet - a zmizeli tak dokonale, že například šarpejové byli zredukováni téměř
na nulu. Takto beznadějně vypadala situace, když se v 70. letech zčal pan Matgo
Law z Honkongu zajímat o záchranu tohoto starého plemene.
Na čínském venkově, na
Taiwanu a v Honkongu našel žalostné zbytky šarpejů, na kterých založil svůj chov
(CH.S.Down Homes).
Záchranou šarpejů bylo
to, že se Matgo Law po obnovení diplomatických styků mezi Čínou a USA v roce
1972 obrátil s prosbou o pomoc na americkou kynologickou veřejnost dopisem,
který zaslal časopisu "Dogs". O problém šarpejů se začali zajímat mnozí z
amerických milovníků psů a bezprostředně poté byli šarpejové importováni do USA
- první do chovu manželů Albrightových, v jejichž CH.S. Ho-Wun se také v
prosinci 1974 narodil první vrh šarpejů mimo Čínu.
V USA jsou šarpejové
organizováni v Chinese Shar-pei Club of America (CSPCA), který byl v roce 1992
přijat do amerického Kennel clubu (AKC).
Do Evropy se šarpejové
dostali v roce 1979 a to do Německa.
Joachim Weinberg a Linda
Reinelt dovezli první pár, černého psa Bedlams Lover Boy a černou fenu Bedlams
Love Song z USA.
Za nimi následovaly v
roce 1980 importy z chovu Matgo Lawa z Honkongu - krémový pes Down Homes Cream
Zulu a feny Down Homes Bang-Bang a Down Homes Pak Pak Chu a další import z USA,
černá fena Albright s Ho-Wun Bles.
První vrh v Evropě se
narodil roku 1980 feně Bedlams Love Song.
Do Anglie byli první
šarpejové dovezeni v roce 1981 z USA - pes Heathstyle Dandelion, za ním pak z
Honkongu fena Down Homes Junoesque. V roce 1982 se jim narodil první vrh, pět
psů, ze kterého pochází i slavný Heathstyle Dragonwort. V roce 1983 byl založen
Club Chinese Shar-Pei a v roce 1987 bylo toto plemeno přijato do evidence
anglického Kennel clubu.
Prvním šarpejem
tehdejšího socialistického sektoru byla v květnu z Dánska importovaná černá
roční fena Fallohide Shanghaj Lily. Dala základ chovu šarpejů u nás a svým
prvním vrhem roku 1987 v CH.S.Bullit pana T.Petruse odstartovala populační
explozi, která v tomto plemeni nemá v Evropě obdoby.
V současné době se
šarpejové sdružují ve třech klubech: Exotic club a Klub chovatelů málopočetných
dogovitých psů jsou kluby sdružené s jinými plemeny. Jediným specializovaným
klubem je Shar-pei club.
I když do dnešního dne
bylo v Čechách odchováno přes 4.000 šarpejů, stále se jedná o plemeno opředené
spoustou pověr, pomluv a nepochopení.
Stejně jako u jiných
populárních plemen převážila totiž komerční stránka nad chovatelstvím. Výsledkem
je velké množství průměrných a podprůměrných jedinců. Situaci kolem šarpejů
ještě více zkomplikovala změna standardu s nepřeberným množstvím jeho
výkladu.
Jaký tedy šarpej má
opravdu být? Má to být exotický pes, který upoutá Vaši pozornost svýn
charakteristickým vzhledem : typickou "hroší" tlamou, malýma přilehlýma ušima,
hluboko usazeným okem, fialovým jazykem a hlavně volnou kůží, která u dospělých
jedinců zůstává při zachování biologického zdraví.
Naše díky proto patří
všem, kdo se poctivě přičinili o rozvoj chovu šarpejů v Čechách a přispěli k
uchování tohoto prazvláštního plemene pro budoucnost.
Ing. Hana
Petrusová
